FOTOALBUM
|
|||
|
|||
|
|||
|
Palác knih Luxor na Václavském
náměstí. Tady všechno začalo, když právě zde skočila nečekaně hromada
knih Karen do cesty.
|
|
|
|
|||
Ovocný bar, dříve ovocná jídelna,
na
Václavském náměstí bývá němým a mnohdy i užaslým svědkem setkávání
spolužaček Karen, Romany a Tíny.
|
|
||
|
|||
Pasáž Metro, kde začalo první
rande Karen s Pavlem. Symbolicky u KFC, protože i to Karen kdysi
vstoupilo do jejího dospívání.
|
|||
Podatelna v budově Všeobecné
zdravotní
pojišťovny v Martinské ulici. Dříve zde byl národní podnik
Kancelářské
stroje, jehož heslem bylo "Úředníci všech krajů, třeste se!"
|
|||
Nákupní galerie Nový Smíchov, kam
šla Karen s Pavlou na módní přehlídku. Jen ten dětský koutek U ožralé
chobotnice už smetla rekonstrukce.
|
|||
Stačí jen okolo ministerstva
financí jít a hned ztrácíte pevnou půdu pod nohama. Doporučujeme si
pevně držet peněženku.
|
|||
Planetárium ve Stromovce. Kopule
plná hvězd. To by v tom musel být čert, aby aspoň jedna nebyla šťastná.
|
|||
Stromovka, kam dřív vodil
odpovědný
dědeček Karen a dnes tam vzala ona Pavla. Romantika především.
|
|||
Veletržní palác, dnes Národní
galerie, kde před mnoha
lety Satan se Slívou roztáčeli kola Koospolu. Tedy, než lehl popelem.
|
|||
Finanční úřad Prahy 6 a 7 sídlící
na
nábřeží
Kapitána Jaroše byl kdysi, za první republiky, úrazovou
pojišťovnou.
Veškerá podobnost
je čistě náhodná.
|
|||
Právnická fakulta Univerzity
Karlovy, kam Pavel chodil, neučil se a uspěl. Šťastný to muž.
|
|||
Zahradní restaurace na levém břehu
Vltavy, kde s trochou smůly lze nakrmit i německé turisty.
|
|||
Františkánská zahrada byla svědkem
zmrzlinového souboje mezi Karen a Pavlem. Dodnes se neví, jestli
čokoládová nebo ovocná. Boj ještě není dobojován.
|
|||
Sokol Královské Vinohrady, kam
chodí Pavel cvičit Tchaj-ťi. Najít duševní rovnováhu je ovšem dost
dlouhá
cesta.
|
|||
O této soše Jana Ev. Purkyněho na
Karlově náměstí není v románu žádná zmínka. Jisté je jenom to, že tuto
kulišárnu nemá na svědomí ani Karen, ani Pavel a už vůbec ne Satan.
PS. Za jeho nezbedného vnuka Jakuba ovšem neručíme. |
|||
Zpět |